Před odjezdem na larp..

To, co se před nedávnem zdálo za strašně dlouhou dobu, je už za dveřmi. Zítra ráno vstanu, když se překecám, půjdu si zaběhat, a pak už na vlak směr Zóna. Na rozdíl od minulého ročníku, kam jsem přijel jen na otočku (malý report je zde), si letošní larp (snad) užiji celý od začátku až do konce. Trošku jsem nesvůj z předpovědi počasí i z posledních informací ohledně toho, jak to v Mimoňi či v Nových Dvorech vypadá, ale doufám, že ti nade mnou to mají nějakým způsobem podchycené a zmapované.

Balím poslední věci a drbu se na hlavě. Věcí je spousta, batoh taky dost velký, ale stejně mám obavu, že nevezmu všechno, co jsem chtěl. Určitě se mi ale do batohu vleze slušná zásoba perníčků, což bude asi základ mého jídelníčku na celý larp. Tedy spolu s pěti konzervami tuňáka. Zkusím to tam všechno nějak rozumně poskládat.

Je to horší, než jsem si vůbec myslel. Batoh je plný a spousta věcí čeká ještě volně kolem. Kdybych bral něco nepotřebného, nic nepovím, ale spíš si myslím, že toho vezu méně než více. Už si nikdy nebudu dělat srandu z ženských, když se někam balí a jsou schopné jet s batohem a třemi kufry. Začínám jim rozumět.

Strašně se těším, stejně tak se i děsím. Věřím, doufám a přeji si, aby to všechno klaplo a všichni jsme si larp strašně užili a odjížděli zničení a unavení. Prostě tak, jak se sluší.

Já teď půjdu ještě sehnat poslední drobnosti a modlit se, abych na nic důležitého nezapomněl. To samé přeji každému, kdo se tam pomalu ale jistě chystá.