Dva roky s Mandrivou

Když jsem před dvěma roky poprvé zkusil naostro nainstalovat Mandriva linux, moc jsem nevěřil tomu, že opravdu dokáže vystrnadit windows (ochranná známka, registrovaná známka a já nevím co ještě, dále zkráceně nazývané widle) z pevného disku mého pc. Ale stalo se tak.

Proti widlím to není nic osobního, vždyť i já jsem na nich vyrostl. Měl jsem možnost vyzkoušet snad všechny hlavní verze (3.11 počínaje a 7 home premium konče), některé z nich i dosti důkladně. Nejkladněji hodnotím možná tu z nejrozporuplnějších verzí - Millenia. Co se týče vynucených reinstalů, bylo jich dozajista nejméně ze všech verzí i přes to, že nějaký ten pátek na pevném disku vydržely. Než se někdo zeptá, proč tu nejsou vychválené XPčka, stačí si vzpomenout, jak vypadala v době vydání a jakou paseku nadělal první service pack. Až drahnou chvíli po vydání SP2 jsem poslal Millenia do důchodu a přešel na XP. Na další katastrofy typu Vista jsem už doopravdy neměl náladu, stačilo číst a slyšet nadšení ze stran uživatelů.

Na druhou stranu dobře vím, že když se člověk o widle pečlivě a dobře stará, vydrží relativně hodně. Na XP s SP2 se dá říct, že na jeden reinstal z důvodu "čertvíproč" přišly tak dva reinstaly, u kterých jsem přesně věděl proč, neb jsem za to mohl. Co to znamená dobře se starat? Opečovávat registry, hlídat si, co instalujete a proč instalujete, nepoužívat zbytečné systémové služby... Prostě věnovat widlím dostatek času. Je pravdou, že za péči se dokázaly relativně odvděčit. To jako že padaly jen občas. Tedy pokud se mi po něčem nestýská, tak to jsou modré obrazovky. Nemám absolutně představu (a už vůbec se mi nechce kohokoliv teď otravovat dotazem), jestli něco takového je i ve Vistách nebo Sedmičkách. Ale nedivil bych se.

První zkušenost z linuxem byla taková rozporuplná, popravdě spíš katastrofální. Chtěl jsem použít záchranné cd s Knoppix linuxem a ze zlou jsem se potázal. Nedokázal jsem z něj ani nabootovat. Pár let poté jsem si v Chipu (který jsem si kupoval vychytrale jen a pouze kvůli licencím na programy, co si budeme říkat, čas od času se tam dá získat licence na velice zajímavý program, například roční licence Kaspersky Antivir za cenu časopisu hodně potěší) přečetl upoutávku na OpenSuse a návod, jak spustit jeho (tedy spíše její) obraz ve VirtualBoxu. Párkrát jsem si to vyzkoušel, ale nenadchlo mě to. Spíš mi to nasadilo brouka do hlavy. Ono možná na tom linuxu něco bude.

Pak to šlo všechno ráz na ráz. Xpčka začala dělat nějaké nesmysly (opravdu nesmysly, zničeho nic samé modré obrazovky, nestabilita, reinstalace co chvíle...) a když jsem si šel vybírat knížku k narozeninám, narazil jsem na publikaci od Ivana Bíbra Mandriva linux 2008. Koupil jsem si ji, přečetl (sebekriticky uznávám, že některá místa jsem prolétl až moc rychle a kdybych to byl býval neudělal, ušetřil bych si spoustu obtíží, ale proč dělat věci jednoduše, když jsou složitě, že?) a po čase zkusil nainstalovat. Povedlo se, ale o nějakém extra nadšení nemohlo být ani slovo. Pracovní prostředí KDE ve verzi 3.5.10 mě tedy nijak neuchvátilo. Protože se ale nerad vzdávám a zrovna vyšla i nová verze Mandrivy (2009.0), k tomu UPC zrovna v tu dobu rušilo FPU, výrazně zrychlilo všechny své tarify a ještě k tomu bylo možné naistalovat i betu KDE 4, stáhl jsem si iso obraz (trvalo to hodně hodin, opravdu hodně...) a ten den, který byl někdy v prosinci před dvěma roky, se stal soudným pro widle na mém pc.

Když si vzpomenu na začátky práce v linuxu, musím se sám sobě smát. Přistoupil jsem k tomu jako k widlím. Chci si naistalovat nejnovější ovladač pro grafickou kartu? Klasika, mrknu na stránky výrobce, stáhnu si instalační soubor, nainstaluji, restartuji a je to. Jednoduché, ne? Jen pak stačilo zjistit, jak se vlastně spouští soubor s příponou .run a pak se snažit přijít na to, proč to končí chybovou hláškou... Ale vážně - pokud to někdy s linuxem budete chtít zkusit vážně, investujte pár korun do knížky (čím aktuálnější, tím samozřejmě lepší, ale není to podmínkou) o vybraném distru. Pokud jste škrti a nechce se vám pouštět chlup, nezoufejte. Díky společnosti Computer Press si můžete bezplatně stáhnout knihu Mandriva Linux 2008.1 zde. I přes to, že není aktuální, je neocenitelným pomocníkem při prvních krůčcích v novém prostředí.

Snad poprvé mám pocit, že operační systém dělá to, co chci. Bezdůvodný reinstal jsem se nezažil, i když párkrát jsem reinstal prováděl. Pokaždé setsakra dobře vím proč. Trošku experimentuji, mám povolené i zdroje (včetně aktualizací), které se nedoporučují, ale nemohu si stěžovat. Stačilo zjistit, že Stalker s DMP skvěle funguje v Mandrivě (dovolil jsem si na českých stránkách Mandrivy vytvořit wikistránku) a existence widlí se stala zbytečnou. Musel jsem se sice všechno učit znovu a hlavně zapomenout na naučené postupy z widlí, ale nelituji. Jen občas zklamu lidi, co se na mě obracejí s žádostí o pomoc s majoritním operačním systémem. Ne, že bych nechtěl pomoci, ale už jsem spoustu věcí zapomněl nebo už nejdou použít.

Osobně jsem spokojen. Linux mě doslova baví. Momentálně jsem na verzi 2010.2 s KDE 4.5.4 a nevím, co by se muselo stát, abych hledal změnu. A vlastně ani nechci, abych musel.