Včera jste mi "vynadali", že jsem dlouho nic nenapsal. Vzhledem k tomu, že jsme se naposled potkali ještě před delší dobou než jsem zde napsal poslední příspěvek, mohl bych to obrátit a říci, že taky byste se mohli stavit kapku častěji. Na druhou stranu vás plně chápu - kdybych nemusel, taky tam nechodím.
Poslední dobou jsem ve stavu "ničeho neschopný". Ne, že by nebylo co dělat, třeba si konečně vyměnit svůj řidičák by nebyl vůbec špatný nápad a nemám to ani daleko, ale nechce se. Kolikrát je horší, když se nechce, než když se nemůže. To u mě platí měrou vrchovatou. A i proto jsi, milá Lucko, mohla se svým nezaměnitelným úsměvem provést jemný útok na mojí postavu. Ano, trošku jsem se spravil. Mimochodem, byla jsi až druhá v pořadí. Předběhla tě o dva dny moje kamarádka Peťa. Tu jsem tehdy div nezačal škrtit... Na druhou stranu mě připravila na tebe. Tak na otázku, jestli běhám, odpovídám, že neběhám, ještě nemám ke svému kolenu důvěru a po posledních zkušenostech to nehodlám přehánět. Dobrou zprávou je, že když jsem před časem musel dobíhat na trolejbus, ani jsem se ani kapku nezadýchal a koleno drželo. Tak jak budu mít za necelý týden dovolenou, zkusím to. Můžete se oba připojit.
Do Hradce jsem původně chtěl jet s jednou dívkou, kterou na společný výlet přemlouvám už hodný čas. Bohužel (nebo snad bohudík? Kdo ví...) nám nevychází společné volno. Možná právě moje mírné otrávení pramení z toho, že ač se už několikrát zdálo, že nám něco vyjde, tak se nic nepovedlo. Vždy do toho něco přišlo. Škoda, možná právě její společnost by mě trochu probrala. Potřeboval bych to jako sůl.
Blbostmi, jako že jsem dohrál Stalkera s DMP, že mě neustále baví dobře vařit a tak podobně, vás nebudu zatěžovat. Užívejte si život, podzim je nádherný a vždyť víte.
Peťa
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat